Nelehký život dobrovolníka aneb na červy si nestěžuj
Jedním z nejnebezpečnějších zdrojů infekce je tu podle místních zdrojů špatně umytá zelenina a ovoce či nedovařené maso. Na to, že plátky hovězího se tu často podávají narůžovělé, už jsem si celkem zvykla, ale když jsem jednoho krásného dne objevila v zelném salátu živého červa, rozhodla jsem se k činu. Pokusila jsem se o velmi přátelskou nápravu situace. Nechtěla jsem to rovnou řešit s vedením, ale šla jsem osobně za kuchařkami a červa jim ukázala. Koukaly na červa, koukaly na mě a vůbec nic neříkaly. Mírným tónem jsem jim osvětlila, že přítomnost červa v salátu znamená, že salát patrně nebyl dobře umytý. Pokývaly hlavou. Na to jsem je poprosila, aby napříště salát umyly lépe. Opět pokývaly hlavou a záležitost se tím zdála být skončena. Jaké bylo ale moje překvapení, když se za několik dní opět podával zelný salát, ale já jediná ho nedostala! Když mi není dost dobrý salát s červem, tak mám prostě smůlu.
Takovéto historky ještě můžou být úsměvné a kolovat pro pobavení, dokud se člověk nezačne potýkat s opravdovými zdravotními problémy. Nevyhnuly se mi. Vše začalo asi před třemi měsíci zvýšenou teplotou a střevními potížemi. Nechala jsem si udělat odběr krve a bylo mi sděleno, že mám salmonelózu. Začala jsem brát léky, několik týdnů jsem držela přísnou dietu a potíže zmizely. Ovšem za měsíc se ozvaly znovu, tentokrát jsem už měla docela vysokou horečku. Nechala jsem si udělat další odběr, jehož výsledky sice dopadly úplně stejně, nicméně tentokrát jsem se dozvěděla, že mám tyfus. Na otázku, zda je to opravdu tyfus, nebo „jen“ salmonelóza, mi místní lékař oznámil, že tyfus a salmonelóza je totéž. No což, v Mexiku je všechno možné. Dostala jsem antibiotika, která jsem poctivě spolykala. Po čtrnácti dnech se ale potíže ozvaly znovu, tentokrát jsem už nebyla schopná pozřít nic jiného než suchary a vodu. Poprosila jsem v jídelně o velmi dietní jídla, ale ani jedno mi neudělalo dobře.
Po čtyřech dnech, kdy jsem žila v podstatě jen o suchém chlebu a vodě, jsem se rozhodla najít kvalifikovanější lékařskou pomoc a rozjela jsem se do hlavního města Mexika, vzdáleného od Cuetzalanu šest hodin jízdy. Jeden ze studentů, Leonardo, mi doporučil známého lékaře. Ten mě zdá se ošetřil odborněji, nicméně ani on mi nedokázal říci, jaké onemocnění vlastně mám. Ale je to vlastně jedno, na všechno se tu používají tatáž antibiotika, tak jaképak zdržování s rozlišováním nemocí. Naštěstí jsem se v Mexico City mohla několik dní léčit u Leonardovy maminky, jejíž šetrná dietní kuchyně mě velmi rychle postavila na nohy. Pocítila jsem velkou úlevu. Do Cuetzalanu jsem se ovšem vracela s nemalými obavami, jak bude má léčba pokračovat v podmínkách místní kuchyně.
Znovu se ukázalo, že v nejkritičtějších chvílích se tu najde člověk, který vždy zasáhne. Ten člověk se jmenuje Alvaro a už jsem ho ve svých článcích několikrát zmínila. Po mém návratu do Cuetzalanu vypadal Alvaro velmi ustaraně a podrobně se mě vyptával na diagnózu i způsob léčby. Svěřila jsem se mu se svými obavami ohledně místní kuchyně a vtom se stal zázrak. Od té doby mi vaří Anita, moje studentka a zároveň kuchařka, která mi servíruje výborná dietní jídla. Ještěže má Tosepan dvě kuchyně. A ještěže má Alvara!
Michala Bernkopfová
Česká spravedlnost, nebo mexická solidarita?
Po osmi měsících výuky v Cuetzalanu jsem si myslela, že své studenty už celkem dobře znám. Po testech jsem ale zjistila, že mě pořád mají čím překvapit. Překvapením pro mě byl hlavně jejich způsob uvažování, který zpochybnil to, co jsem v Čechách považovala za samozřejmost.
Michala Bernkopfová
O mexické byrokracii a jak se v Cuetzalanu nakládá s ohnivou vodou
Po delší odmlce se opět hlásím z indiánského Cuetzalanu. Největší novinkou je, že v Mexiku navzdory původnímu plánu zůstávám i nadále, další půlrok až do září. Možnost zůstat déle mi nabídl Álvaro (jen pro připomenutí, Álvaro je v podstatě „duchovní otec“ Tosepanu), který si dobře uvědomoval, že neustálé střídání učitelů výuce ani studentům zrovna neprospívá. O nabídce jsem moc dlouho nemusela přemýšlet, protože jak asi vyplývá z mých blogů, v Cuetzalanu jsem našla svůj druhý domov. Když toto rozhodnutí odsouhlasilo i vedení Community Inspiration, čekal mě náročný boj s mexickými úřady o získání víza.
Michala Bernkopfová
Odpověď na dotazy
Jelikož pravidla pro diskutování na idnes jsou nastavena tak šikovně, že mě neumožňují odpovídat na reakce čtenářů pod mými vlastními články, jen protože jsem nenasbírala dostatečný počet "dukátů", odpovím výjimečně touto cestou, ale je to jen výjimečně a na další dotazy či připomínky k jakýmkoli mým dalším článkům už odpovídat nebudu, protože mi to není umožněno.
Michala Bernkopfová
Jak se v Cuetzalanu rodí angličtináři a menší narozeninová oslava
Musím říci, že ač jsem během vánočního cestování poznala spoustu krásných míst a zažila jedinečné okamžiky, na které budu ještě dlouho vzpomínat, ke konci už jsem se skutečně těšila na návrat do Cuetzalanu. A to přesto, že zprávy o počasí v Cuetzalanu připomínaly konec světa – mráz v kombinaci s vlhkem a neprostupnou mlhou. Cuetzalan mě však po příjezdu nezklamal, srdečně jsme se přivítali s mými tosepanskými přáteli i s poněkud promrzlým Radkem, který přijel nabídnout angličtinu vesničanům, kteří se do mých kurzů už nevešli. Po rušném týdnu stráveném v Mexiko City se mezi kávovníky, bambusy a vysokými cedry můj srdeční tep opět zklidnil.
Michala Bernkopfová
Vánoční mexická jízda
V sobotu po Vánocích jsem v Pueble nasedla do Mayolova polorozpadlého auta, jehož kapotu drželo pohromadě několik provázků, a vybaveni skvělou sbírkou kvalitní etnické hudby z celého světa jsme se vydali po stopách starobylých mayských civilizací do bujné džungle slunného jihovýchodního Mexika. Jak jsme sestupovali stále níže a jižněji, krajina se čím dál tím vyrovnávala, teplota stoupala a přibývalo vlhkosti. Po mnohahodinové jízdě jsme večer zastavili ve městě Villahermosa se špinavou řekou, na jejíž březích se chaoticky mísily různé hudební styly vyřvávající ze stánků s občerstvením.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Železniční koridor mezi Ostravou a Slovenskem stál, vlak tam srazil člověka
Nehoda v neděli dopoledne téměř dvě hodiny komplikovala provoz na hlavním železničním koridoru mezi...
Benda, Rouček, Dryml a další. Do europarlamentu kandidují známá jména
Premium Nejen politickými proklamacemi a sliby lákají strany voliče. Součástí kampaní jsou i známé tváře....
Ukrajinská armáda na frontě postupně míří k bankrotu, varuje analytik
Podcast Ukrajinská armáda na frontě čelí čím dál většímu tlaku. Především v Donbasu je situace kritická....
VIDEO: Paraglider se zřítil ze třiceti metrů na poušť. Sám si zavolal záchranku
Třiatřicetiletý Anthony Vella testoval nad texaskou pouští severozápadně od Austinu motor BGD Luna...
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1243x